Cesta čaje, mysl čaje


První šálek laská mé suché rty a hrdlo,
druhý tříští stěny osamělého smutku,
třetí hledá vyschlé prameny říček v duši,
aby nalezl příběhy pěti tisíců svitků.
Se čtvrtým odchází bolest minulých křivd,
pátý očišťuje mé maso a kosti,
se šestým se spojuji s nesmrtelnými,
potěšení ze sedmého mohu sotva snést.
Čerstvý vítr proniká mými křídly
jak si razím cestu na Pcheng-laj*.

Lu Tchung






Večerní svit; hoří bambus do světla,
stvoly se lesknou zaníceně,
šumění pinií zní v čajovém kotlíku,
nechte nás snít o uplynulém
a zastavit se u moudrosti věcí.

Kakuzo Okakura


















* Hora Pcheng-laj blízko pobřeží provincie Šan-tung byla podle tradice domovem nesmrtelných.